Název Vracov je původu velkomoravského nebo pozdějšího, základem jeho jména je jméno Vrac, zdrobnělina utvořená od osobního jména Vratislav. Vracov byla tedy původně osada náležející nějakému Vracovi. Budovatele pozdně gotického Vracova je třeba hledat mezi Přemyslovci. Naznačuje to okolnost, že se roku 1231 uvádí Hodonín a Bzenec jako opěrné body hradských obvodů královny Konstancie, která je držela jako své věno. Zásluhu o Kostel z jižní stranynové uspořádání Vracova je nutno připočíst této původem uherské královně, která se zasloužila o zřízení kostela sv. Vavřince na nově vytýčeném náměstí.
Název Vracov je původu velkomoravského nebo pozdějšího, základem jeho jména je jméno Vrac, zdrobnělina utvořená od osobního jména Vratislav. Vracov byla tedy původně osada náležející nějakému Vracovi. Budovatele pozdně gotického Vracova je třeba hledat mezi Přemyslovci. Naznačuje to okolnost, že se roku 1231 uvádí Hodonín a Bzenec jako opěrné body hradských obvodů královny Konstancie, která je držela jako své věno. Zásluhu o Kostel z jižní stranynové uspořádání Vracova je nutno připočíst této původem uherské královně, která se zasloužila o zřízení kostela sv. Vavřince na nově vytýčeném náměstí
Významnou událostí v dějinách vracovského lidu nebyl jen tereziánský robotní patent, jímž byla snížena robota na polovic, nýbrž také i patent z roku 1770 o nuceném zakupování gruntů do dědičné držby. Zákup přispěl k odpoutání vracovských lidí od bzenecké vrchnosti, na níž až dosud byli závislý svým nárokem na pomoc v době nouze, a na níž se celý život lopotili. Po zákupu se Vracovjané stali majiteli gruntu. Teprve nyní směli je opět znovu odkazovat a prodávat. Koncem 17. století došlo ke vzniku vracovského kroje. Podobný kroj jako ve Vracově se nosil částečně i ve Bzenci. Růst Vracova pokračoval a v roce 1837 měl Vracov 404 domy a 2014 obyvatel. Bylo zde 230 koní, 220 volů, 362 krav a 1280 ovcí.
Proto dobu kolem roku 1310 můžeme považovat za údobí, kdy se do popředí dostává Bzenec zásluhou svého hradu. Tím se Vracov stává součástí bzeneckého panství. Po odchodu krajských úřadů do Bzence nepřišel Vracov o všechny před tím získané výhody. Zůstal městečkem jako dříve a jeho obyvatelé se zvali měšťany. Obec měla svou vlastní pečeť »Tři věže na cimbuří«. Kolem konce 13. století se datují začátky vracovského vinařství. Ve 14. století se vinice značně plošně rozšířily. Bouřlivé události patnáctého století narušily značně nejen život ve Vracově, nýbrž i na bzeneckém panství.
Mezi železniční tratí a lesem Doubrava bývalo unikátní slatinné rašeliniště o mocnosti až 8 metrů. Těžbou, která začala v roce 1962 bylo zcela vytěženo a dnes se zde rozkládá vodní plocha zvaná Rašelina. Ke způsobu vzniku vodní plochy se váže zajímavá pověst. Poblíž rašeliniště a jeho jezera bylo vybudována letní plovárna, která je vyhledávaným místem rekreace. Přírodní jezero je rájem rybářů, v zimě slouží jako kluziště.
Původně raně gotický kostel z první poloviny 13. století byl postaven v tzv. burgundsko-cisterciáckou slohu. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. Na stavbě se podíleli také mistři z Velehradu. Věž byla postavena na počátku 17. století, v 18. století a v letech 1926–27 byl upravován. Za kostelem je moderní křížová cesta se skleněnými vitrážemi.
Ve Vracově je věhlasný vinný sklep zvaný Parlament, nejen v něm hospodaří více vinařů. Řada vinných sklepů severně od hlavní ulice jsou původem Habánské sklepy. Vyhloubená délka jednotlivých sklepů dosahuje délky 50 až 100 metrů, někdy až 150 m. Zajímavostí je, že jeden sklep vlastní několik vinařů, v jedné společné dlouhé prostoře jsou tak vedle sebe uložena vína několika vlastníků. Někteří vinaři si tak své demižony a sudy opatřují zámkem. Na malém náměstíčku mezi sklepy se pak nachází velký dřevěný sud a starý dřevěný lis.
V muzeu jsou umístěny exponáty přibližující historii obce a její život v minulosti. Malé muzeum je po celý rok otevřeno jen pro objednané návštěvy. Nejsou stabilní otevírací hodiny.
Dominantou náměstí je radnice postavená v letech 1948–1950 podle architekta Jiřího Jeřábka. Radnice tvoří jednoposchoďovou budovu zakončenou věží. Motiv věží je zobrazen ve znaku města a v pečeti z roku 1518. Sgrafito na budově je od akademického malíře Rudolfa Gajdoše.
Území o výměře 23,80 ha, které bylo navrženo mezi evropsky významné lokality Natura 2000. Zahrnuje převážně vlhké acidofilní doubravy na píscích, které místy přechází do mokřadních olšin. Jeho součástí je i rybníček s výskytem lakušníku okrouhlého a žebratky bahenní.
Hospoda u Petra
Hospoda u Kaisera
kino - pátek
cyklostezky
fotbalové hřiště
tenisové kurty – na domluvě
zábava o víkendech na Březíčku - sobota
rybník Rašelina – možnost rybaření
koupaliště